Kačky, sliepky, to bola klasika pri rodinnom dome aj v meste (šesťdesiate roky). Neskôr som si z výstavy drobnochovateľov priniesla výhru v tombole ... modrú andulku ... bolo jej samej smutno, tak sme dokupovali a dokupovali ... Roky išli ďalej a jedného dňa som dostala malé biele klbko ... bol to foxteriér a dala som mu meno Bobík ... Žil s nami dlhé roky ... V čase dospievania sme už žili v činžiaku, samozrejme že sme mali korytnačky, zebričky, aj korely.
Našim deťom sme život so zvieratkami dopriali tiež ... Dlhé roky mali škrečkov a potom prišlo obdobie psíkov ... Biela sučka nemeckého špica Rika to odštartovala ... Dala nám niekoľko krát šteniatka ... Naposledy keď bola v očakávaní, doplatila na svoju nemotornosť a zrazilo ju auto ... To bolo smútku ... Onedlho sme si zaobstarali boxera, dostal meno Nero ... Mali sme ho dvanásť rokov a naozaj prirástol všetkým k srdcu ... Jeho fotku ešte stále nemám ... tak opäť Ajka :)
Spolu s ňou náš dvor obýva aj trojročný kocúr Filip ... Je to naša prvá "mačka" a je to osobnosť ... Zaujímavé je, že sme sa naučili rozpoznávať jeho mravčanie ... vieme presne kedy chce jesť, kedy sa chce mojkať, kedy chce ísť blúdiť ...
Tak, to je koniec môjho zvieracieho súžitia a rozprávania. Snáď som vás nenudila a dozvedeli ste sa niečo o mne ...
Jedno je však veľká pravda ... Každé jedno zvieratko, s ktorým sme prežili časť nášho života, zanechalo v našich srdciach spomienku, stopu ... Nezabudnem ani na jedno ... :)
Majte krásne dni ... Ďakujem za vaše nakuknutie a prípadné slovká ... :)
Vaša Laura ♥
Milá Lauro, jsem moc ráda, že jsi se k nám přidala, že jsi se přidala k našim stopám. Od neděle čtu nádherné zvířecí příběhy, jsou neuvěřitelné. Tuto neděli zveřejním všechny odkazy a bude to skutečně čtení, na které se nezapomíná.
OdpovedaťOdstrániťI můj titulní článek je věnovaný právě vlivu rodiny, výchovy na dítě, protože já osobně tvrdím, co člověk do dítěte vloží, to tam najde.
Děkuji ti za tvůj milý příspěvek, který pohladil a celé to dotvořily překrásné fotografie.
Přeji krásné jarní dny a DĚKUJI.
blondýnko ... veľmi pekne ďakujem za tvoje slovká ... potešili ma ... Prajem všetko dobré ... :) L.
OdstrániťSuper článok! Určite budem sledovať ďalej!:) krásne fotky:))
OdpovedaťOdstrániťLucinka ďakujem ... maj sa pekne ... pa L.
OdstrániťLauro, krásně jsi to napsala a máš krásné mazlíčky. Měj krásné dny.
OdpovedaťOdstrániťMarti ... som rada, že si sa u mňa zastavila ... maj sa fajn ... pa L.
OdstrániťBez nich by to nešlo .. :O) ..oO°°O.
OdpovedaťOdstrániťJa som v tom opačná :-(
OdpovedaťOdstrániťV detstve nič, v bytovke v 2 izbovom byte to nešlo, ale ani som o tom nesnívala, všetkého som sa bála :-)
A tak je to aj dnes, i keď v rodinnom dome máme stále psíka a mačku, ja sa o ne nestarám, len Boro chodí so mnou do prírody a má to moc rád, teda aj mňa, aj keď mu nedám ani najesť. Keby som bola sama, nič by som nemala.
Pá
Lauro, miluju zvířata.... takže ti moc rozumím..
OdpovedaťOdstrániťHezké chvíle ti přeji. Jarka
Lauri,
OdpovedaťOdstrániťkrásna Stopy aj fotografie...
Aj my sme odvždy doma chovali nejaké zvieratá a ani môj syn o ne nie je ochudobnený, máme doma angličáka (bulldoga), rybičky, korytnačku.
Maj sa pekne a nech Ti štvornohý spoločník robí dlho radosť, pá
Lauro, koukám, kolik jsi zažila psích radostí, ale i smutků. Té březí fenky je mi moc líto, my jsme měli štěňátka loni a jsem za to moc ráda. Kdyby se tenkrát, ale i teď, Terri něco stalo, dlouho bych to nedávala. To muselo být těžké období, oni vlastně všechny odchody jsou těžké.
OdpovedaťOdstrániťTak ať vám Ajka i Filípek dělají dlouho radost.
Hezké dny. D.
Krásně jsi nám napsala jaké stopy zvířat se Tě v životě dotkly. Teď si užíváš-užíváte těch dvou. Tak ať je vše jenom dobré.
OdpovedaťOdstrániťHanka
Srdečne ďakujem za vaše milé komentáre ... :) ♥
OdpovedaťOdstrániťLauro, od rána si pročítám vyprávění zvířátkách, která se dotkla našich srdcí. To Tvoje je moc hezké. Růža
OdpovedaťOdstrániťNádherná zvířata a kolik lásky jste dostali. Moc fajn fotky i psaní
OdpovedaťOdstrániť